
Stručně: jak určit tvar slovesa?
- Osoba: kdo děj koná? 1. osoba je já a my, 2. osoba ty a vy, 3. osoba on, ona, ono, oni, ony, ona.
- Číslo: jeden konatel je číslo jednotné, více konatelů číslo množné.
- Čas: minulý (četl jsem), přítomný (čtu), budoucí (budu číst, přečtu).
- Způsob: oznamovací (čtu), podmiňovací (četl bych), rozkazovací (čti).
- Shoda s podmětem je vidět v minulém čase: četl, četla, četlo, četli, četly.
- Čas určujete jen u způsobu oznamovacího. „Četl bych“ není minulý čas.
Co je sloveso a jak ho poznat?
Sloveso je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost nebo stav. Odpovídá na otázky „co dělá?“ a „co se s ním děje?“: běhá, píše, spí, roste.
Sloveso má tvary určité a neurčité. Určitý tvar ukazuje, kdo děj koná: (já) čtu, (vy) běháte. Infinitiv, například „číst“ nebo „běhat“, je tvar neurčitý. Nemá osobu, číslo ani čas, takže je u něj neurčujete.
Jak určit osobu a číslo slovesa?
Dosaďte zájmeno, které k tvaru pasuje. Pokud pasuje „já“, jde o 1. osobu čísla jednotného. Pokud „vy“, jde o 2. osobu čísla množného.
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné |
|---|---|---|
| (já) čtu | (my) čteme |
| (ty) čteš | (vy) čtete |
| (on, ona, ono) čte | (oni, ony, ona) čtou |
Pomáhají koncovky přítomného času. Druhá osoba čísla jednotného obvykle končí na „-š“ (čteš, píšeš). První osoba čísla množného má koncovku „-me“ (čteme) a druhá osoba čísla množného „-te“ (čtete).

Jak poznat čas slovesa? Tabulka k procvičení
Zeptejte se, kdy se děj odehrává: včera, dnes, nebo zítra. Tady je úplné časování slovesa „číst“ ve způsobu oznamovacím:
Osoba | Čas minulý | Čas přítomný | Čas budoucí |
|---|---|---|---|
já | četl / četla jsem | čtu | budu číst |
ty | četl / četla jsi | čteš | budeš číst |
on / ona / ono | četl / četla / četlo | čte | bude číst |
my | četli / četly jsme | čteme | budeme číst |
vy | četli / četly jste | čtete | budete číst |
oni / ony / ona | četli / četly / četla | čtou | budou číst |
Budoucí čas nedokonavých sloves, jako je „číst“, se tvoří složeně: z tvaru slovesa „být“ (budu, budeš…) a infinitivu. Skládá se tedy ze dvou slov.
Pozor na slovesa dokonavá, například „přečíst“ nebo „napsat“. Přítomný čas nemají. Tvar „přečtu“ vypadá jako přítomný, ale znamená budoucnost.

Co je slovesný způsob?
Způsob říká, jestli se děj opravdu děje, jestli by se mohl dít, nebo jestli ho někdo požaduje.
Osoba | Způsob oznamovací | Způsob podmiňovací | Způsob rozkazovací |
|---|---|---|---|
já | čtu | četl / četla bych | – |
ty | čteš | četl / četla bys | čti |
on / ona / ono | čte | četl / četla / četlo by | (ať čte) |
my | čteme | četli / četly bychom | čtěme |
vy | čtete | četli / četly byste | čtěte |
oni / ony / ona | čtou | četli / četly / četla by | (ať čtou) |
Podmiňovací způsob poznáte podle tvarů bych, bys, by, bychom, byste. Píšou se zvlášť: udělal bych, četla bys. Spisovně je „bychom“, ne „bysme“. Opisné tvary „ať čte“ a „ať čtou“ vyjadřují přání nebo pokyn pro třetí osobu.
Jak se mění minulý čas podle podmětu?
Tvar příčestí minulého (četl, četla, četlo…) se řídí rodem a číslem podmětu – odtud i pravopis koncovek -i/-y v minulém čase. (Pozor: „rodem slovesa“ se v české mluvnici označuje něco jiného, totiž rod činný a trpný.) V jednotném čísle jsou tři tvary, v množném rozlišujeme koncovky -i, -y a -a:
- mužský rod: on četl,
- ženský rod: ona četla,
- střední rod: ono četlo,
- mužský rod životný v množném čísle: oni četli – chlapci, muži i zvířata rodu mužského; stačí jeden chlapec ve skupině („Ema a Kuba četli“, „psi štěkali“),
- ostatní podměty v množném čísle: ony četly – ženský rod a mužský rod neživotný („Ema a Zuzka četly“, „stromy šuměly“); střední rod má -a („kuřata pípala“).
Rozbor krok za krokem: pět příkladů
- „Zuzka čte komiks.“ – 3. osoba, číslo jednotné, čas přítomný, způsob oznamovací.
- „Včera jsme psali diktát.“ – 1. osoba, číslo množné, čas minulý, způsob oznamovací; koncovka -i ukazuje, že ve skupině je aspoň jeden chlapec.
- „Zítra přečtu tuto kapitolu.“ – 1. osoba, číslo jednotné, čas budoucí (sloveso dokonavé), způsob oznamovací.
- „ Natřely byste plot?“ – 2. osoba, číslo množné, způsob podmiňovací; koncovka -y ukazuje, že mluvíme k dívkám nebo ženám. Čas neurčujeme.
- „Ukliďte si pokoj.“ – 2. osoba, číslo množné, způsob rozkazovací.
Jak procvičovat slovesa? Cvičení s řešením
Cvičení 1. Určete osobu, číslo a čas: běžíš, kreslily, budeme hrát, snědí, zpíváte, myslel jsem.
Cvičení 2. Určete způsob: jel bys, zavři, vaříme, odpočívejte.
Cvičení 3. Doplňte sloveso „hrát“ ve správném tvaru:
- Včera Ema a Kuba … fotbal.
- Zítra (my) … šachy.
- Kdybys měla čas, … se mnou?
Řešení:
- Cvičení 1: běžíš – 2. osoba, číslo jednotné, čas přítomný; kreslily – 3. osoba, číslo množné, čas minulý; budeme hrát – 1. osoba, číslo množné, čas budoucí; snědí – 3. osoba, číslo množné, čas budoucí (sloveso dokonavé); zpíváte – 2. osoba, číslo množné, čas přítomný; myslel jsem – 1. osoba, číslo jednotné, čas minulý.
- Cvičení 2: jel bys – podmiňovací; zavři – rozkazovací; vaříme – oznamovací; odpočívejte – rozkazovací.
- Cvičení 3: hráli (koncovka -i, protože ve skupině je Kuba); budeme hrát; hrála bys.
Doma stačí 10 minut denně. První den procvičujte osobu a číslo, druhý čas, třetí způsob, čtvrtý shodu v minulém čase a pátý den si dejte opakování na větách z četby. Dítě se může samo kontrolovat podle tabulky, jak popisujeme v článku jak naučit dítě samostatně se učit. Mladším žákům se hodí online cvičení v části tvary slov pro 3. třídu, kde dítě převádí slova do množného čísla.
Tvary osoby se hodí i v literární výchově. Podle sloves poznáte vyprávění v ich-formě a er-formě, o kterém píšeme v článku vypravěč a autor – jaký je mezi nimi rozdíl.

Jakým chybám se vyhnout?
- Plést si přítomný čas s budoucím. „Napíšu“ zní podobně jako „píšu“, ale znamená budoucnost.
- Určovat čas u podmiňovacího nebo rozkazovacího způsobu. Čas určujeme jen u způsobu oznamovacího.
- Hledat osobu v infinitivu. „Číst“ nemá osobu, číslo ani čas.
- Vykání. V otázce „Čtete, paní učitelko?“ je sloveso ve 2. osobě čísla množného, i když mluvíte k jedné osobě.
- Tvar „bysme“. Spisovně je „udělali bychom“ a „abychom“, ne „udělali bysme“ a „abysme“. Více o podobných pravidlech najdete v článku jak naučit dítě pravopis bez biflování.
Ve slohové práci se držte jednoho času vyprávění. Skákání mezi „šel jsem“ a „jdu“ ztěžuje čtení. Jak si psaní naplánovat, najdete v článku jak naučit dítě samostatně psát slohové práce.
Zdroje
- Zintegrowana Platforma Edukacyjna — Podstawa programowa: język polski, szkoła podstawowa IV–VIII (požadavek pro 4.–6. ročník: žák rozpoznává tvary čísla, osoby, času, způsobu a gramatického rodu slovesa; verze pro školní rok 2025/2026).
- Zintegrowana Platforma Edukacyjna — Odmieniamy czasownik – osoby, liczby, rodzaje (tvary osobní a neosobní, rod v minulém čase a ve složeném budoucím čase).
- Zintegrowana Platforma Edukacyjna — Aspekt i tryb czasownika (dokonavá slovesa bez přítomného času, tři způsoby, čas jen ve způsobu oznamovacím).
- Słownik języka polskiego PWN — Zasady pisowni: cząstki -bym, -byś, -by z osobowymi formami czasowników (psaní dohromady v podmiňovacím způsobu).