Přejít k obsahu
Labugen

Slovesa – cvičení: osoba, číslo, čas a způsob krok za krokem

Cvičení se slovesy je nejlepší začít třemi otázkami: kdo děj koná (osoba), kolik je konatelů (číslo) a kdy se to děje (čas). Odpověď napoví koncovka: „čteme“ je 1. osoba čísla množného v čase přítomném. Níže najdete tabulky časování slovesa „číst“, slovesné způsoby, shodu v minulém čase a cvičení s řešením.

Redakce Labugen ·

Reklama

Stručně: jak určit tvar slovesa?

  • Osoba: kdo děj koná? 1. osoba je já a my, 2. osoba ty a vy, 3. osoba on, ona, ono, oni, ony, ona.
  • Číslo: jeden konatel je číslo jednotné, více konatelů číslo množné.
  • Čas: minulý (četl jsem), přítomný (čtu), budoucí (budu číst, přečtu).
  • Způsob: oznamovací (čtu), podmiňovací (četl bych), rozkazovací (čti).
  • Shoda s podmětem je vidět v minulém čase: četl, četla, četlo, četli, četly.
  • Čas určujete jen u způsobu oznamovacího. „Četl bych“ není minulý čas.

Co je sloveso a jak ho poznat?

Sloveso je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost nebo stav. Odpovídá na otázky „co dělá?“ a „co se s ním děje?“: běhá, píše, spí, roste.

Sloveso má tvary určité a neurčité. Určitý tvar ukazuje, kdo děj koná: (já) čtu, (vy) běháte. Infinitiv, například „číst“ nebo „běhat“, je tvar neurčitý. Nemá osobu, číslo ani čas, takže je u něj neurčujete.

Jak určit osobu a číslo slovesa?

Dosaďte zájmeno, které k tvaru pasuje. Pokud pasuje „já“, jde o 1. osobu čísla jednotného. Pokud „vy“, jde o 2. osobu čísla množného.

Osoba

Číslo jednotné

Číslo množné

  1. osoba

(já) čtu

(my) čteme

  1. osoba

(ty) čteš

(vy) čtete

  1. osoba

(on, ona, ono) čte

(oni, ony, ona) čtou

Pomáhají koncovky přítomného času. Druhá osoba čísla jednotného obvykle končí na „-š“ (čteš, píšeš). První osoba čísla množného má koncovku „-me“ (čteme) a druhá osoba čísla množného „-te“ (čtete).

Jak poznat čas slovesa? Tabulka k procvičení

Zeptejte se, kdy se děj odehrává: včera, dnes, nebo zítra. Tady je úplné časování slovesa „číst“ ve způsobu oznamovacím:

Osoba

Čas minulý

Čas přítomný

Čas budoucí

já

četl / četla jsem

čtu

budu číst

ty

četl / četla jsi

čteš

budeš číst

on / ona / ono

četl / četla / četlo

čte

bude číst

my

četli / četly jsme

čteme

budeme číst

vy

četli / četly jste

čtete

budete číst

oni / ony / ona

četli / četly / četla

čtou

budou číst

Budoucí čas nedokonavých sloves, jako je „číst“, se tvoří složeně: z tvaru slovesa „být“ (budu, budeš…) a infinitivu. Skládá se tedy ze dvou slov.

Pozor na slovesa dokonavá, například „přečíst“ nebo „napsat“. Přítomný čas nemají. Tvar „přečtu“ vypadá jako přítomný, ale znamená budoucnost.

Co je slovesný způsob?

Způsob říká, jestli se děj opravdu děje, jestli by se mohl dít, nebo jestli ho někdo požaduje.

Osoba

Způsob oznamovací

Způsob podmiňovací

Způsob rozkazovací

já

čtu

četl / četla bych

–

ty

čteš

četl / četla bys

čti

on / ona / ono

čte

četl / četla / četlo by

(ať čte)

my

čteme

četli / četly bychom

čtěme

vy

čtete

četli / četly byste

čtěte

oni / ony / ona

čtou

četli / četly / četla by

(ať čtou)

Podmiňovací způsob poznáte podle tvarů bych, bys, by, bychom, byste. Píšou se zvlášť: udělal bych, četla bys. Spisovně je „bychom“, ne „bysme“. Opisné tvary „ať čte“ a „ať čtou“ vyjadřují přání nebo pokyn pro třetí osobu.

Jak se mění minulý čas podle podmětu?

Tvar příčestí minulého (četl, četla, četlo…) se řídí rodem a číslem podmětu – odtud i pravopis koncovek -i/-y v minulém čase. (Pozor: „rodem slovesa“ se v české mluvnici označuje něco jiného, totiž rod činný a trpný.) V jednotném čísle jsou tři tvary, v množném rozlišujeme koncovky -i, -y a -a:

  • mužský rod: on četl,
  • ženský rod: ona četla,
  • střední rod: ono četlo,
  • mužský rod životný v množném čísle: oni četli – chlapci, muži i zvířata rodu mužského; stačí jeden chlapec ve skupině („Ema a Kuba četli“, „psi štěkali“),
  • ostatní podměty v množném čísle: ony četly – ženský rod a mužský rod neživotný („Ema a Zuzka četly“, „stromy šuměly“); střední rod má -a („kuřata pípala“).

Rozbor krok za krokem: pět příkladů

  1. „Zuzka čte komiks.“ – 3. osoba, číslo jednotné, čas přítomný, způsob oznamovací.
  2. „Včera jsme psali diktát.“ – 1. osoba, číslo množné, čas minulý, způsob oznamovací; koncovka -i ukazuje, že ve skupině je aspoň jeden chlapec.
  3. „Zítra přečtu tuto kapitolu.“ – 1. osoba, číslo jednotné, čas budoucí (sloveso dokonavé), způsob oznamovací.
  4. „ Natřely byste plot?“ – 2. osoba, číslo množné, způsob podmiňovací; koncovka -y ukazuje, že mluvíme k dívkám nebo ženám. Čas neurčujeme.
  5. „Ukliďte si pokoj.“ – 2. osoba, číslo množné, způsob rozkazovací.

Jak procvičovat slovesa? Cvičení s řešením

Cvičení 1. Určete osobu, číslo a čas: běžíš, kreslily, budeme hrát, snědí, zpíváte, myslel jsem.

Cvičení 2. Určete způsob: jel bys, zavři, vaříme, odpočívejte.

Cvičení 3. Doplňte sloveso „hrát“ ve správném tvaru:

  • Včera Ema a Kuba … fotbal.
  • Zítra (my) … šachy.
  • Kdybys měla čas, … se mnou?

Řešení:

  • Cvičení 1: běžíš – 2. osoba, číslo jednotné, čas přítomný; kreslily – 3. osoba, číslo množné, čas minulý; budeme hrát – 1. osoba, číslo množné, čas budoucí; snědí – 3. osoba, číslo množné, čas budoucí (sloveso dokonavé); zpíváte – 2. osoba, číslo množné, čas přítomný; myslel jsem – 1. osoba, číslo jednotné, čas minulý.
  • Cvičení 2: jel bys – podmiňovací; zavři – rozkazovací; vaříme – oznamovací; odpočívejte – rozkazovací.
  • Cvičení 3: hráli (koncovka -i, protože ve skupině je Kuba); budeme hrát; hrála bys.

Doma stačí 10 minut denně. První den procvičujte osobu a číslo, druhý čas, třetí způsob, čtvrtý shodu v minulém čase a pátý den si dejte opakování na větách z četby. Dítě se může samo kontrolovat podle tabulky, jak popisujeme v článku jak naučit dítě samostatně se učit. Mladším žákům se hodí online cvičení v části tvary slov pro 3. třídu, kde dítě převádí slova do množného čísla.

Tvary osoby se hodí i v literární výchově. Podle sloves poznáte vyprávění v ich-formě a er-formě, o kterém píšeme v článku vypravěč a autor – jaký je mezi nimi rozdíl.

Jakým chybám se vyhnout?

  • Plést si přítomný čas s budoucím. „Napíšu“ zní podobně jako „píšu“, ale znamená budoucnost.
  • Určovat čas u podmiňovacího nebo rozkazovacího způsobu. Čas určujeme jen u způsobu oznamovacího.
  • Hledat osobu v infinitivu. „Číst“ nemá osobu, číslo ani čas.
  • Vykání. V otázce „Čtete, paní učitelko?“ je sloveso ve 2. osobě čísla množného, i když mluvíte k jedné osobě.
  • Tvar „bysme“. Spisovně je „udělali bychom“ a „abychom“, ne „udělali bysme“ a „abysme“. Více o podobných pravidlech najdete v článku jak naučit dítě pravopis bez biflování.

Ve slohové práci se držte jednoho času vyprávění. Skákání mezi „šel jsem“ a „jdu“ ztěžuje čtení. Jak si psaní naplánovat, najdete v článku jak naučit dítě samostatně psát slohové práce.

Zdroje

Další krok

Vyzkoušejte doma — zdarma a bez účtu

Nejčastější dotazy

Jak určit osobu slovesa?
Dosaďte zájmeno, které k tvaru pasuje: já nebo my je 1. osoba, ty nebo vy 2. osoba, on, ona, ono, oni, ony nebo ona 3. osoba. Například „píšete“ pasuje k „vy“, takže jde o 2. osobu čísla množného.
Kolik časů má sloveso v češtině?
Tři: minulý, přítomný a budoucí. Budoucí čas nedokonavých sloves se tvoří složeně (budu číst), dokonavá slovesa ho vyjadřují tvarem, který vypadá jako přítomný (přečtu). Dokonavá slovesa přítomný čas nemají.
Určuje se čas u podmiňovacího způsobu?
Při školním rozboru ne. Čas určujeme jen u způsobu oznamovacího. Tvar „četl bych“ připomíná minulý čas, ale jde o způsob podmiňovací, takže u něj určujete osobu, číslo a způsob, čas neuvádíte.
Proč se v minulém čase píše jednou -i a jindy -y?
Příčestí minulé se shoduje s podmětem. U mužského rodu životného se píše -i (chlapci četli), u ženského rodu a mužského neživotného -y (dívky četly, stromy šuměly) a u středního rodu -a (kuřata pípala). V jednotném čísle rozlišujeme četl, četla a četlo.
Jak procvičovat slovesa s dítětem doma?
Stačí 10 minut denně: jeden den osoba a číslo, druhý čas, třetí způsob, pak shoda v minulém čase a opakování na větách z četby. Dítě tvary určí a potom si je samo zkontroluje v tabulce časování.
Reklama