Přejít k obsahu
Labugen

Dlouhovlasá princezna u zámeckého skleníku

Před proskleným zámeckým skleníkem pečuje usměvavá princezna s dlouhým zapleteným copem o bujnou zeleň v saténových šatech.

Usměvavá princezna s dlouhým copem v saténových plesových šatech u proskleného skleníku.
Dlouhovlasá princezna u zámeckého skleníku
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na výšku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky princezny

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky princezny

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Princezna pečuje o rostliny u zámeckého skleníku

U prosklených stěn zámecké zimní zahrady se usměvavá princezna stará o rozmanité rostliny. Na sobě má bohaté saténové šaty vhodné pro slavnostní chvíle a vlasy spletené do jednoho dlouhého copu. Výjev v sobě spojuje eleganci královského oděvu s péčí o zámeckou zeleň.

Historie a význam zámeckých skleníků

Prosklené skleníky a zimní zahrady se na evropských zámcích rozšířily během 17. století, aby chránily vzácné exotické rostliny před chladným podnebím. Konstrukce s velkými skleněnými tabulemi propouštěly maximum slunečního světla a vytvářely teplé prostředí, kde se po celý rok dařilo citrusům, vzácným květinám i tropickým keřům.

Barvy botanické zahrady a saténových šatů

  • Saténová látka šatů: jemně růžová, levandulová nebo mátově zelená
  • Listy rostlin: sytě lesní zelená, olivová nebo svěží limetková
  • Rámy skleníku: tmavá kovářská čerň, bronzová nebo čistě bílá
  • Dlouhý zapletený cop: zlatavá blond, kaštanově hnědá nebo uhelně černá
Otázky a odpovědi

Často kladené otázky o zámeckých sklenících

K čemu původně sloužily zámecké oranžérie a skleníky?
Oranžérie byly stavěny především k přezimování choulostivých citrusovníků a dalších cizokrajných rostlin, aby je ochránily před mrazem a ledovým větrem.
Proč byl satén považován za luxusní látku?
Satén se původně tkal z čistého hedvábí speciální vazbou s vysokým leskem, který odrážel světlo, proto byl velmi drahý a oblíbený u šlechty.
Jak si historické skleníky udržovaly teplo bez moderního vytápění?
Velká okna pohlcovala sluneční svit a zadržovala teplo uvnitř, zatímco masivní zdi přes den akumulovaly teplo a v noci ho pomalu vyzařovaly do prostoru.
Reklama