Přejít k obsahu
Labugen

Bernardýn u starého větrného mlýna

Mohutný bernardýn odpočívá na venkovském statku poblíž tradičního vysokého dřevěného větrného mlýna.

Mohutný bernardýn sedící na statku před tradičním dřevěným větrným mlýnem a stodolou.
Bernardýn u starého větrného mlýna
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na výšku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky se psy

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky se psy

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Bernardýn na venkovském statku

Bernardýn u tradičního větrného mlýna představuje horského záchranářského psa ve venkovském prostředí. Hospodářské větrné mlýny byly dříve nepostradatelnou součástí zemědělství – využívaly sílu větru k mletí obilí na mouku nebo k čerpání vody z podzemních studní pro celou usedlost.

Větrné mlýny a alpští pracovní psi

Tradiční větrné mlýny vznikly v Evropě a před zavedením elektřiny sloužily jako klíčový zemědělský nástroj. Bernardýny původně vyšlechtili mniši ve švýcarských Alpách, ale díky jejich klidné povaze a ohromné síle si je oblíbili i farmáři pro tahání těžkých nákladů a hlídání hospodářství.

Skutečné barvy bernardýna a větrného mlýna

  • Srst bernardýna: Bílé tělo s velkými zrzavými, mahagonovými až hnědočernými skvrnami na zádech a kolem očí
  • Dřevěné lopatky mlýna: Zvětralé dřevo v tónech hnědé nebo tlumené šedé
  • Hlavní stavba mlýna: Přírodní červené cihly, obílený kámen nebo tmavá dřevěná prkna
  • Venkovská pastvina: Svěží zelená tráva a pod ní tmavá hlína
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Jak hospodářské větrné mlýny zpracovávaly sílu větru?
Vítr se opíral do širokých dřevěných lopatek a roztáčel hlavní hřídel. Ta pomocí převodů uvnitř stavby uváděla do pohybu těžké mlýnské kameny.
Proč jsou bernardýni tak velcí a mohutní?
Byli vyšlechtěni tak, aby zvládli drsné alpské klima a náročnou fyzickou práci. Hustá dvojitá srst a svalnaté tělo jim umožňovaly bez problémů překonávat hluboký sníh.
K čemu se větrné mlýny na starých statcích nejčastěji používaly?
Hospodáři v nich mleli pšenici, ječmen a kukuřici, případně pomocí nich čerpali podzemní vodu přímo do napajedel pro dobytek.
Reklama