Přejít k obsahu
Labugen

Jeden sedící lišák zepředu

Liška sedí čelem dopředu, má špičaté uši, širokou náprsenku a velký huňatý ocas položený podél svého levého boku.

Liška sedící zepředu s velkým huňatým ocasem, špičatýma ušima a čistými plochami pro vybarvování.
Jeden sedící lišák zepředu
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na výšku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky lesní zvířata

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky lesní zvířata

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Liška sedící zepředu s huňatým ocasem

Sedící liška je zobrazena souměrně zepředu, s nastraženýma ušima a pohledem směřujícím přímo před sebe. Hruď vyplňuje střed těla, zatímco bohatý ocas se stáčí dolů podél levé strany zvířete. Kolem lišky nejsou žádné rostliny, krajina ani jiná zvířata, takže veškerá pozornost zůstává na rysech její tváře, srsti, tlapkách a nápadném ocase.

Zajímavosti o sedící lišce

Lišky využívají své velké uši k zachycení i těch nejtišších zvuků kořisti pohybující se v trávě, pod hlínou nebo pod sněhem. Dlouhý huňatý ocas jim pomáhá udržovat rovnováhu při běhu a prudkých zatáčkách, a když liška odpočívá, může se do něj zachumlat pro zahřátí. K dorozumívání liškám slouží také postoj těla, poloha uší, výraz tváře a pohyby ocasu.

Skutečné barvy lišky v přírodě

  • Hřbet a boky lišky: u běžné lišky obecné často rezavě červené nebo oranžovohnědé
  • Hruď a bříško: zpravidla bílé, krémové nebo světle šedé
  • Liščí uši: zvenčí narudlé, na zadní straně a na špičkách tmavě hnědé až černé
  • Nohy a tlapky: u lišky obecné obvykle tmavě hnědé nebo černé
  • Ocas: většinou zrzavohnědý s přimíchanými světlými chlupy a často s bílou špičkou
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Proč má liška tak huňatý ocas?
Ocas pomáhá lišce udržovat rovnováhu při rychlém pohybu a prudkých otočkách. Během odpočinku si jím navíc může zakrýt čenich i tělo, aby neprochladla.
Slyší lišky zvířata pohybující se pod zemí?
Jejich sluch je natolik citlivý, že zaznamená drobnou kořist pod trávou, listím i mělkým sněhem. Liška se často zastaví, pozorně zaposlouchá a pak za zvukem prudce skočí.
Jsou všechny lišky zrzavé?
Ne. Zbarvení lišek se liší podle druhu i konkrétního jedince – bývá zrzavé, pískové, šedé, bílé, hnědé, černé i různě strakaté.
Reklama