Přejít k obsahu
Labugen

Jednorožec v zámecké knihovně

Klidná zámecká knihovna ukrývá dřevěné regály plné knih i velkou otevřenou knihu.

Jednorožec leží v knihovně vedle velké otevřené knihy.
Jednorožec v zámecké knihovně
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na šířku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky jednorožci

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky jednorožci

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Čítárna na středověkém hradě

Zámecké a hradní knihovny sloužily jako tichá útočiště pro vzácné rukopisy i první tištěné knihy. Podél kamenných zdí stály vysoké dřevěné regály, které chránily křehké stránky před vlhkostí a přímým sluncem. Velké otevřené svazky bývaly vystavené na šikmých dřevěných pultících nebo čtecích stolech, aby v nich učenci mohli pohodlně bádat.

Poutavá historie středověkých knih a knihoven

Než byl vynalezen knihtisk, vznikala každá kniha v zámecké knihovně výhradně ručně. Mniši a písaři trávili celé měsíce psaním husím brkem a mícháním přírodních inkoustů, než dokončili jediný svazek. Protože byly knihy nesmírně vzácné a drahé, často se v knihovnách přivazovaly k těžkým policím řetězy, aby je nikdo neodcizil.

Skutečné barvy předmětů v knihovně

  • Desky velké otevřené knihy: tmavě hnědá kůže, temně rudé plátno nebo přírodní pergamen
  • Dřevěné knihovny: tmavý ořech, dub nebo mořená borovice
  • Stránky knih: hřejivá krémová, slonovinová kost nebo nažloutlý pergamen
  • Hříva a ocas jednorožce: stříbřitě bílá, jemné pastelové tóny nebo světle zlatá
  • Kamenná podlaha zámecké knihovny: břidlicově šedá, přírodní béžová nebo tmavě hnědá
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi o historických knihovnách

Proč byly staré knihy v hradních knihovnách tak obrovské?
Psaly se na listy z telecí či ovčí kůže zvané pergamen, který byl poměrně silný a těžký. Velký formát stran navíc umožňoval písařům psát velké písmo a okraje bohatě zdobit drobnými malbami.
Jak si lidé v zámeckých knihovnách svítili před zavedením elektřiny?
Do místností proudilo denní světlo vysokými klenutými okny. Za šera nebo během temných zimních dnů si čtenáři svítili svícemi ze včelího vosku či olejovými lampami postavenými na těžkých kamenných stolech.
Jak se knihy chránily před vlhkostí chladných hradních zdí?
Masivní dřevěné knihovny se stavěly s mírným odstupem od vnějších kamenných zdí, aby za nimi mohl volně proudit vzduch. V sousedních místnostech se navíc topilo v krbech, což udržovalo suché prostředí bez rizika poškození křehkého papíru žárem.
Reklama