Přejít k obsahu
Labugen

Jednorožec u duhového oblouku

Bájný jednorožec stojí na nadýchaném obláčku před velkým obloukem zářivé duhy v poklidné přírodní krajině.

Jednorožec stojí na nadýchaném mraku před velkým duhovým obloukem, slunečními paprsky a hvězdou.
Jednorožec u duhového oblouku
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na výšku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky jednorožci

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky jednorožci

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Kouzelná duha nad zvlněnou krajinou

Obrázek zachycuje jednorožce obráceného čelem k divákovi, který stojí přímo na měkkém mraku. Za ním se přes celou oblohu klene široký duhový oblouk lemovaný slunečními paprsky a dalšími mráčky. U zadních kopyt leží pěticípá hvězda a v pozadí se rýsují mírné kopečky se stromy.

Jak vzniká duha na obloze

Duha je optický jev, který vzniká lomem, odrazem a rozptylem slunečního světla v dešťových kapkách v atmosféře. Pořadí barev v přírodní duze je vždy stejné: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová. Z letadla nebo vysokých hor může mít duha tvar celého kruhu, ze země však vidíme jen půlkruh, protože spodní část zakrývá obzor.

Barvy duhového spektra a okolní krajiny

  • Pruhy duhového oblouku: přirozené spektrum tvoří červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová barva.
  • Nadýchané mraky: mraky na obloze odrážejí okolní světlo a mívají jemné odstíny slonové kosti nebo světle pastelové tóny.
  • Hvězda a popředí: ozdobné kamenné prvky a hvězda mohou mít zlatavé, břidlicové nebo šedé odstíny se světlými odlesky.
  • Zvlněné kopečky: kopce v pozadí vyniknou v odstínech lesní i olivové zelené nebo v jemně modravém oparu.
  • Srst jednorožce: podle bájí mívá jednorožec zářivě bílou nebo jemně smetanovou srst, která podtrhuje jeho kouzelný původ.
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi o duze v přírodě

Proč mají barvy v duze vždy stejné pořadí?
Různé barvy světla se při průchodu kapkou vody lámou pod odlišným úhlem. Červené světlo se láme nejméně a zůstává na vnějším okraji, zatímco fialové světlo se láme nejvíce a tvoří vnitřní okraj oblouku.
Dá se někdy dojít až na konec duhy?
Duha není skutečný předmět na pevném místě, ale optický jev závislý na poloze pozorovatele. Když se k ní přibližujete, mění se úhel mezi sluncem, kapkami a vašima očima, takže se duha posouvá spolu s vámi.
Proč má duha tvar oblouku?
Dešťové kapky odrážejí světlo zpět pod přesným úhlem přibližně 42 stupňů vůči dopadajícím slunečním paprskům. Tento geometrický úhel vytváří světelný kužel se středem ve stínu pozorovatele, což ze země vnímáme jako kruhový oblouk.
Reklama