Přejít k obsahu
Labugen

Jednorožec na dvoře venkovského vodního mlýna

Jednorožec zavítal na dvůr venkovského vodního mlýna a stojí vedle dřevěných beden, pytle s moukou a samotné mlýnské budovy.

Jednorožec u venkovského vodního mlýna vedle dřevěných beden a pytle s moukou.
Jednorožec na dvoře venkovského vodního mlýna
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na šířku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky jednorožci

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky jednorožci

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Jednorožec na mlýnském dvoře

Obrázek zachycuje jednorožce u tradičního venkovského vodního mlýna. Dřevěné bedny a velký pytel s moukou připomínají práci uvnitř stavení, kde se po generace mlelo obilí. Samotná budova mlýna podtrhuje venkovskou atmosféru a propojuje staré řemeslo se světem dětské fantazie.

Zajímavosti o vodních mlýnech

Tradiční vodní mlýny využívaly sílu tekoucí vody k otáčení velkého kola, které pohánělo stroje uvnitř mlýnice. Mouka se získávala drcením obilných zrn mezi těžkými mlýnskými kameny a následným proséváním. Lidé mlýny stavěli u spolehlivých vodních toků nebo u nich budovali umělé náhony s proudící vodou.

Barvy mlýnského zákoutí

  • Srst jednorožce: jednorožci nemají skutečnou přírodní barvu, v příbězích a na obrázcích se však nejčastěji objevují jako bílí
  • Roh jednorožce: odstín rohu závisí na fantazii, často mívá barvu slonoviny, jemného zlata nebo pestré duhy
  • Dřevěné bedny: prkna bývají světle až tmavě hnědá, starší dřevo může mít šedavý nádech
  • Pytel s moukou: ušitý z režné tkaniny mívá obvykle smetanovou, béžovou nebo světle hnědou barvu
  • Mouka: klasická jemná mouka bývá bílá až krémová, celozrnná má spíše světle hnědý tón
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Jak může tekoucí voda pohánět mlýn?
Proud vody naráží do lopatek mlýnského kola a roztáčí ho. Převody a hřídele pak tento pohyb přenášejí na stroje uvnitř budovy.
Z čeho se vyrábí mouka?
Mouka vzniká mletím obilných zrn nebo jiných plodin bohatých na škrob. Nejčastěji se mele pšenice, ale také žito, kukuřice, rýže nebo oves.
Proč se ve mlýně používaly pytle?
V pevných pytlích se mouka i zrno snadno skladovaly, vážily a převážely. Hustě tkaná látka chránila obsah před vysypáním a znečištěním.
Reklama