Přejít k obsahu
Labugen

Dívka v klášterní křížové chodbě

Mladá dívka v tiché modlitbě klečí u dřevěného klekátka v prosluněné kamenné arkádě historického klášterního nádvoří.

Usměvavá dívka se modlí u klekátka na slunném klášterním nádvoří.
Dívka v klášterní křížové chodbě
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na šířku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Náboženské omalovánky k vytisknutí

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Náboženské omalovánky k vytisknutí

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Chvíle ztišení ve starobylém klášteře

Klášterní křížové chodby jsou kryté ochozy obklopující vnitřní dvůr, které řádovým komunitám poskytovaly tiché zázemí k modlitbě a rozjímání. Děti při návštěvě památných církevních míst v těchto klidných kamenných chodbách často zažívají vzácné okamžiky ztišení. Otevřené oblouky arkád propouštějí dovnitř denní světlo a prozařují kamennou dlažbu poklidnou atmosférou.

Historie klášterních dvorů a křížových chodeb

Křížové chodby se ve středověké Evropě stavěly jako hlavní spojnice mezi kostelem, knihovnou a obytnými prostorami mnichů. Čtvercový otevřený dvůr uprostřed sloužil k pěstování bylinek a pobytu na čerstvém vzduchu pod ochranou před deštěm a větrem. Dřevěná klekátka se po celá staletí používala proto, aby se při delších osobních modlitbách pohodlně klečelo.

Tradiční barvy klášterního zákoutí

  • Kamenné zdi kláštera: světle šedá, teplá béžová nebo pískovcová
  • Šaty dívky: jemně modrá, světle zelená nebo tlumeně růžová
  • Dřevěné klekátko: středně hnědá, tmavý dub nebo hluboký odstín ořechu
  • Dlažba na nádvoří: břidlicově šedá, terakotově červená nebo zvětralý kámen
Otázky a odpovědi

Často kladené otázky

K čemu křížová chodba v klášteře původně sloužila?
Křížová chodba nabízela krytý a tichý prostor pro modlitbu, četbu i rozjímavou chůzi. Zároveň propojovala jednotlivé budovy kláštera kolem centrálního nádvoří.
Jak se říká modlitebnímu klekátku?
V češtině se mu říká klekátko, mezinárodně je známé i pod francouzským názvem prie-dieu, což v překladu znamená „modli se k Bohu“. Má polstrovanou opěrku na ruce či knihu a nízký stupínek pod kolena.
Proč se kolem klášterních dvorů stavěly arkádové oblouky?
Zastřešené klenuté ochozy chránily obyvatele před deštěm i letním žárem a zároveň přiváděly denní světlo do přilehlých místností. Celé nádvoří tak zůstávalo chráněné a oddělené od okolního světa.
Reklama