Přejít k obsahu
Labugen

Triceratops na písčité pravěké pláži

Triceratops zkoumá písčité mořské pobřeží poblíž mušlí a přírodní skalní brány.

Triceratops stojící na písčitém mořském pobřeží vedle mušlí a přírodní skalní brány.
Triceratops na písčité pravěké pláži
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na šířku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky dinosauři

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky dinosauři

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Triceratops u pravěkého moře

Triceratops byl mohutný býložravec se třemi obličejovými rohy, silným zobákem a širokým kostěným límcem. Tento dinosaurus stojí na písčité pláži, kde podél břehu leží mušle a v nedaleké skále se otevírá přírodní skalní oblouk. Pobřežní scenérie spojuje jednoho z nejznámějších suchozemských dinosaurů s útvary vymodelovanými vlnami, větrem a zvětráváním.

Zajímavosti o životě na pobřeží a triceratopsovi

Triceratops používal svůj zobák k uštipování rostlin a husté řady stoliček hlouběji v tlamě potravu drtily a krájely. Jeho rohy a kostěný límec sloužily pravděpodobně k předvádění, vzájemnému rozpoznávání, obraně i soubojům mezi jednotlivci. Přírodní skalní brány vznikají erozí, která postupně odnáší méně odolné části útesu, zatímco pevnější kámen zůstává stát.

Přirozené barvy pro dinosaura a mořské pobřeží

  • Kůže triceratopse: skutečné zbarvení neznáme, přirozeně působí zemitá olivová, hnědá, okrová nebo tlumeně šedá
  • Rohy a zobák: slonová kost, krémová, tmavě hnědá nebo odstíny zvětralé rohoviny
  • Límec: odstíny těla doplněné tmavšími či teplejšími vzory, i když skutečné zbarvení se nedochovalo
  • Plážový písek a mušle: světle béžová, teplá zlatavá, krémová, jemně růžová, hnědá nebo šedá
  • Oceán a skalní brána: modrozelená nebo sytě modrá voda spolu s pískovým, rezavým, hnědým či tmavě šedým kamenem
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Žil Triceratops běžně na plážích?
Pohyboval se v pobřežních nížinách a vnitrozemských oblastech dávné Severní Ameriky. Mořské pobřeží mohlo tvořit součást jeho životního prostředí, byl to však suchozemský živočich, nikoli mořský plaz.
Byly jeho rohy tvořeny výhradně kostí?
Zkamenělá jádra rohů tvoří kost, za života zvířete je však pokrýval keratin čili rohovina, stejný materiál jako u dnešních kopyt, drápů a zobáků. Tento potah zřejmě činil rohy ještě delšími, než jak se jeví samotné fosilie.
Jak se mušle dostávají na pláž?
Prázdné schránky měkkýšů nebo jejich úlomky unášejí k pobřeží vlny a mořské proudy. Neustálý pohyb vody postupně obrušuje jejich okraje a mísí je s pískem a drobnými kamínky.
Reklama