Přejít k obsahu
Labugen

Ichtyosaurus v zatopeném kaňonu

Ichtyosaurus podobný delfínovi proplouvá hlubokou podmořskou soutěskou lemovanou vysokými skalními stěnami, mušlemi a potopeným dřevem.

Ichtyosaurus plave zatopeným kaňonem kolem mušlí a širokého kmene.
Ichtyosaurus v zatopeném kaňonu
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na výšku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky létající a mořští ještěři

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky létající a mořští ještěři

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Ichtyosaurus proplouvající hlubokým oceánským kaňonem

Mezi strmými skalními stěnami se ichtyosaurus pohybuje chráněným koridorem zatopeného oceánského kaňonu. Podmořská krajina zahrnuje pravěké mušle ležící na kamenitém dně vedle širokého spadlého kmene, který byl zanesen do mořského koryta.

Pozoruhodné znaky pravěkých mořských kaňonů

Zatopené mořské kaňony vznikaly miliony let, kdy oceánské proudy a pravěká koryta řek vyhloubily hluboké cesty v pobřežních skalních útvarech. V těchto podmořských údolích se hromadily unášené organické zbytky, jako například naplavené dřevo, což vytvářelo bohatá loviště pro dravé mořské plazy.

Přirozené barvy ichtyosaurů a zatopených kaňonů

  • Kůže ichtyosaura: tmavě šedá nebo hnědočerná na hřbetě, přecházející do krémově bílé na břiše
  • Ploutve ichtyosaura: tmavě břidlicově šedá nebo temně oceánská modř
  • Pravěké mušle: světle krémová, křídově hnědožlutá nebo teplý okr
  • Potopený kmen: tmavě uhelně hnědá, nasáklá šedá nebo hluboká blátivá hněď
  • Skalní stěny kaňonu: tmavě žulově šedá, tlumeně hnědá nebo mechově zelenavě šedá
Otázky a odpovědi

Často kladené otázky o ichtyosaurech

Jak rychle dokázal ichtyosaurus plavat podmořskými kaňony?
Díky svému proudnicovému tělu podobnému dnešním tuňákům nebo delfínům mohl ichtyosaurus dosahovat rychlosti plavání přes 32 km/h.
Kladli ichtyosauři vejce na souši jako mořské želvy?
Ne, ichtyosauři rodili živá mláďata přímo v oceánu, takže vůbec nemuseli vylézat na břeh.
Proč se na dně pravěkých moří nacházely velké kmeny?
Stromy z pobřežních lesů byly během bouří často spláchnuty do moře, kde časem nasákly vodou a klesly na dno podmořských kaňonů.
Reklama