Přejít k obsahu
Labugen

Cearadactylus u vápencové jeskyně

Štíhlý Cearadactylus stojí na břehu řeky před klenutým vstupem do jeskyně v terasovité vápencové skále.

Cearadactylus stojí u vchodu do vápencové jeskyně vedle tekoucí řeky.
Cearadactylus u vápencové jeskyně
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na výšku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky létající a mořští ještěři

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky létající a mořští ještěři

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Cearadactylus u vchodu do jeskyně u řeky

Štíhlý Cearadactylus odpočívá u otvoru vápencové jeskyně přímo u tekoucí řeky. Kolem širokého klenutého vchodu stoupají stupňovité vápencové terasy. Tento pobřežní ptakoještěr obývá kamenitý břeh v blízkosti stinného jeskynního portálu.

Vápencové útvary jako pravěké úkryty

Vápencové jeskyně a skalní terasy vznikaly podél starověkých vodních toků neustálým působením vody, která rozpouštěla rozpustnou horninu. Cearadactylus měl dlouhé čelisti lemované ostrými, do sebe zapadajícími předními zuby, uzpůsobenými k lovu ryb z řek a ústí. Skalnaté jeskynní vchody nabízely chráněná hnízdiště a nocoviště, kde se létající plazi mohli schovat před prudkými bouřemi i velkými suchozemskými predátory.

Přírodní barvy Cearadactyla a vápencových teras

  • Tělo a kůže Cearadactyla: popelavě šedá, světle béžová nebo jemně olivová
  • Křídelní blána Cearadactyla: tmavě hnědá nebo tlumeně oranžovošedá
  • Klenba vápencové jeskyně a terasy: světle krémová, křídově bílá, šedá nebo nažloutlá
  • Říční voda: smaragdově zelená, průsvitně modrá nebo nahnědlá petrolejová
Otázky a odpovědi

Často kladené otázky

Čím se Cearadactylus živil v okolí řek a jeskyní?
Cearadactylus se živil především rybami. Létal nízko nad řekami a ústími a pomocí svých dlouhých ozubených čelistí sbíral ryby přímo z vodní hladiny.
Jak vznikají vápencové terasy podél říčních údolí?
Voda bohatá na rozpuštěný uhličitan vápenatý stéká po skalních stupních a během dlouhých období za sebou zanechává minerální usazeniny. Tyto usazeniny tvrdnou v ploché, stupňovité skalní terasy podél říčních břehů a jeskynních vchodů.
Proč létající plazi hnízdili a odpočívali v útesových jeskyních?
Jeskynní oblouky a římsy útesů nabízely vyvýšená místa, ze kterých se snadněji vzlétalo. Vysoká skalní stanoviště navíc chránila dospělé plazy i jejich hnízda před dravými dinosaury pohybujícími se po zemi.
Reklama