Přejít k obsahu
Labugen

Corythosaurus u skal a přesliček

Corythosaurus s typickým přilbovitým hřebenem stojí u skal a pravěkých přesliček uprostřed husté pralesní vegetace.

Corythosaurus s přilbovitým hřebenem stojí u skal obklopených pravěkými přesličkami.
Corythosaurus u skal a přesliček
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na výšku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky dinosauři

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky dinosauři

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Corythosaurus mezi přesličkami

Corythosauruse na obrázku snadno poznáte podle zaobleného hřebene, který mu vyrůstá z hlavy. V prostředí pravěkého pralesa ho obklopují skály a mohutné přesličky. Taková krajina byla přirozeným domovem velkého býložravce, jehož zuby dokázaly zpracovat obrovské množství tuhých rostlin.

Přesličky, které přežily věky

Přesličky představují velmi starobylou skupinu rostlin, jež na Zemi vzkvétala dávno před rozšířením kvetoucích druhů. Dnešní přesličky vyhledávají především vlhčí půdu a vyznačují se článkovanými dutými stonky. Jejich pravěké příbuzné dosahovaly značně rozmanitých rozměrů a tvořily podstatnou část tehdejší flóry.

Přirozené barvy corythosaura a rostlin

  • Kůže corythosaura: přesné zbarvení neznáme, pravděpodobné jsou však pruhy, skvrny i tlumené maskovací tóny
  • Přilbovitý hřeben: pigment se nezachoval; mohl hrát roli pestrého vizuálního znaku
  • Zobák: přirozeně působí světle hnědá, tmavě hnědá, antracitová nebo šedá barva odpovídající rohovině současných zvířat
  • Stonky přesliček: zpravidla svěže zelené, žlutozelené, v suchém stavu pak hnědé
  • Skály: v přírodě se vyskytují v tónech šedé, červenohnědé, béžové, černé i jiných minerálních barvách
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Proč měl corythosaurus dutý hřeben?
Dutiny uvnitř hřebene navazovaly na dýchací cesty. Tento útvar mohl napomáhat tvorbě hlubokých zvukových signálů i usnadňovat rozpoznávání jedinců téhož druhu.
Jakým způsobem corythosaurus zpracovával potravu?
V tlamě měl hustě nahloučené zuby uspořádané do takzvaných zubních baterií. Opotřebované zuby průběžně nahrazovaly nové, takže žvýkací plocha zůstávala stále účinná.
Pohyboval se corythosaurus po dvou, nebo po čtyřech končetinách?
Pravděpodobně využíval oba způsoby. Při krmení mohl kráčet po všech čtyřech, zatímco při potřebě zrychlit nebo dosáhnout na vyšší větve se postavil na zadní.
Reklama