Přejít k obsahu
Labugen

Baryonyx pozoruje vlnu na řece

Baryonyx stojí v říční vodě a sleduje vlnu pod mraky a vzdálenými horskými hřebeny.

Baryonyx stojící v říční vodě z profilu na pozadí horských štítů a mraků.
Baryonyx pozoruje vlnu na řece
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na šířku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky dravých dinosaurů

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky dravých dinosaurů

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Co znázorňuje baryonyx v řece

Baryonyx je zachycen z profilu, jak stojí nohama v tekoucí řece a hlavu sklání k pohybující se vodě. V popředí se vlní říční hladina, zatímco v dálce se pod mraky rozprostírají horské svahy a štíty. Celé prostředí spojuje tohoto pravěkého dravce s vodním biotopem, ve kterém mohl hledat potravu.

Zajímavosti o řekách a baryonyxovi

Baryonyx měl dlouhé, úzké čelisti se spoustou kuželovitých zubů, které mu pomáhaly chytat kluzkou kořist, především ryby. Nálezy fosilií se zbytky ryb v jeho těle potvrzují, že ryby tvořily významnou součást jeho jídelníčku. Řeky navíc neustále proměňují krajinu, protože přenášejí usazeniny a vymílají své břehy.

Přirozené barvy pro dinosaura a říční krajinu

  • Tělo baryonyxe: olivově zelená, bahnitě hnědá, břidlicově šedá nebo písková
  • Spodní část těla: krémová, světle šedá nebo světle béžová
  • Oči: jantarová, tmavě hnědá nebo černá
  • Říční voda: modrozelená, šedomodrá nebo kalně hnědá
  • Hory a mraky: šedé, hnědé nebo tlumeně zelené svahy s bílými či světle šedými mraky
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Živil se baryonyx výhradně rybami?
Ryby tvořily hlavní část jeho potravy, ale podle nálezů dokázal ulovit i jiná zvířata. Byl to dravý dinosaurus s čelistmi přizpůsobenými k lapení kořisti.
Proč měl kuželovité zuby?
Zuby ve tvaru kužele dokážou kluzkou kořist snadno propíchnout a pevně udržet, aniž by ji roztrhaly. Podobný tvar zubů mají i dnešní zvířata lovící ryby.
Jak na řece vzniká vlna?
Říční vlny vznikají tam, kde tekoucí voda naráží na kameny, mění se hloubka koryta nebo se střetávají různé proudy. Hladinu může zčeřit také vítr nebo pohybující se tělesa.
Reklama