Přejít k obsahu
Labugen

Ankylosaurus zkoumá široký list

Ankylosaurus prozkoumává pravěkou mýtinu, kde pod vzdálenými kopci roste tráva a široké listy.

Ankylosaurus stojí mezi širokými listy a trávou na pravěké mýtině s kopci v pozadí.
Ankylosaurus zkoumá široký list
Tisknout Stáhnout PNG

Formát A4 (na šířku), černé kontury na bílém pozadí · pro domácí i školní použití

Reklama

Všechny omalovánky: Omalovánky s býložravými dinosaury

Více z této kategorie

Podobné omalovánky: Omalovánky s býložravými dinosaury

Další krok

Co dalšího vytisknout? Zdarma a bez účtu

Ankylosaurus zkoumá široký list

Ve spodní části scény najdete široké listy a trsy trávy, zatímco v dálce se zvedají oblé kopce. Ústřední postavou je ankylosaurus, snadno rozpoznatelný nízký a mohutný býložravec chráněný tělesným krunýřem. Široký list odkazuje na bohatou vegetaci, která sloužila býložravcům v pravěké přírodě za potravu.

Krunýř z pevných kostí

Kůži ankylosaura tvořily pevné kostěné destičky zvané osteodermy. Podobné struktury najdeme i u dnešních krokodýlů, i když stavba jejich těla i uspořádání štítků jsou odlišné. Široký čenich ankylosaura byl přizpůsobený ke spásání nízko rostoucích rostlin a silný ocas zakončovala těžká kostěná palice k odrážení dravců.

Pravděpodobné barvy pro ankylosaura

  • Tělo ankylosaura: přesné zbarvení neznáme; zemité odstíny hnědé, olivové nebo tmavě béžové poslouží jako přirozené maskování
  • Štítky krunýře: sytě hnědá, antracitově šedá nebo tmavší varianta barvy těla
  • Břicho: světle béžová nebo jemná šedohnědá
  • Široké listy a tráva: zelené tóny od žlutozelené až po sytou lesní zeleň
  • Kopce: zelené, prašně hnědé nebo v dálce tlumeně modrozelené
Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Proč měl ankylosaurus tak mohutný krunýř?
Kostěná ochrana znesnadňovala dravcům prokousnout zranitelná místa na těle. Nízko položené tělo a obrněný hřbet představovaly pro predátory velmi těžký cíl.
Čím se ankylosaurus živil?
Byl to býložravec, který spásal rostliny těsně u země. Důležitou součást jeho jídelníčku tvořily kapradiny a další nízká vegetace.
Jak fungovala ocasní palice?
Silné svaly dokázaly těžkým koncem ocasu prudce švihnout ze strany na stranu. Vědci se shodují, že takový úder mohl útočícího dravce těžce zranit.
Reklama